Biologie 2025-26 4.C

Houby

Taxonomické rozdělení hub

• Kvasinky (jednobuněčné houby)
  • Kvasinka pivní
  • kvasinka vinná
• Plísně
  • Plíseň hlavičková
  • štětičkovec
• Houby stopkovýtrusné
  • Žampion ovčí
  • hřib satan

Význam hub v přírodě

• rozkládají organické látky
• podílejí se na tvorbě humusu
• žijí v symbióze s kořeny stromů (mykorhiza)
• Škodí na rostlinách
• způsobují onemocnění živočichů a člověka (otravy, kožní choroby)
• Získávají se z nich různé látky (např. Penicilin)

Kvasinky

• jednobuněčné houby
• energii k životu získávají pomocí kvašení - rozkládají organické látky na látky jednodušší, není potřeba kyslík
  • např kvašení alkoholové a mléčné (kyselina mléčná - kysané zelí)
• mohou být původci chorob
• zástupci: kvasinka pivní, kvasinka vinná
• slisované kvasinky se prodávají jako droždí

Plísně

• houby mnohobuněčné
• plísně tvoří soubor houbových vláken - podhoubí (micelium)
• pokud se setkají dvě různopohlavná podhoubí, dojde ke spojení a vyrůstají výtrusnice s výtrusy
• zástupci:
  1. Plíseň hlavičková - parazitická, znehodnocuje potraviny
  2. Štětičkovec - výroba sýrů a antibiotik
  3. Kropidlák černý - černá plíseň na ovci a zelenině

Houby stopkovýtrusné

• Mnohobuněčné houby
• Pokud se v zemi setkají dvě různá podhoubí stejného druhu, spojí se a vyrůstá plodnice
• výtrusy se vlivem větru nebo při dešti dostanou ven z klobouku a v zemi začnou klíčit podhoubí

stavba těla

Tělo hub je vláknité, podhoubí, z něj vyrůstají u některých druhů velké plodnice, základem je stélka tvořena hyfami
Plodnice = houby lupenaté nebo rourkaté (hřibovité)
Stavební látka: chitin
Zásobní látka: glykogen a olej
Rozmnožování: výtrusy (výtrusorodá vrstva = rouško)

Živočichové

Prvoci

• tělo je tvořeno jedinou buňkou která vykonává veškeré funkce
• nejmenší živočichové, většina žije v hypotonickém prostředí ve sladké vodě.
• některé u nich mohou mít více než jedno jádro (mikronukleus a makronukleus)
• brvy a bičík zajišťují pohyb (bičík je jeden a dlouhej, brv je mnohem víc, bičíků teda taky může být víc ale ne tolik)
• buněčná ústa jako příjem potravy
• potravní vakuoly - travní vakuoly, zajišťuje aby buňka nepraskla a aby se zbavila přebytečné vody

Pohyb prvoků

1. panožky - výběžky cytoplazmy (kořenonožci)
2. bičíky - delší než tělo, menší počet (bičíkovci)
3. brvy - krátké, velký počet (nálevníci)

příjem potravy

1. osmoticky
2. pinocytóza (látky rozpuštěné ve vodě)
3. fagocytóza (pevné částice)

nemoci způsobené prvoky

• měňavka úplavičná - dostanou se do střev a způsobuje silné průjmy a mužem umřít na dehydrataci
• mozkožravá améba - těžce léčitelné
• malárie - komáři
• spavá nemoc - moucha tse tse

dělení prvoků

1. bičíkovci
2. kořenonožci (měňavky, dírkonošci, slunivky, mřížovci)
3. výtrusovci
4. nálevníci

bičíkovci

• pohybují se pomocí bičíků
• Kinetoplast (organela která pomáhá metabolizmu, zkřížená mitochondrie která produkuje látky které mohou napadat naše červené krvinky)
• trypanozoma spavičná
  • parazitický prvok
  • v tropech Afriky
  • přenášen mouchou bodalkou tse-tse
  • způsobuje spavou nemoc
  • třídenní horečka
  • silná bolest hlavy
  • ospalost
  • smrt do jednoho roku
  • druhý bičík ma spojený se svojí membránou a je to jako ploutvička
• trypanozoma dobytčí - nemoc nagána, stejné ale pro dobytek
• trypanozoma americká
  • parazituje v krvi a vnitřních orgánech. Přenos plašticemi, a to výkaly, které infikují svědící rány po sání. Napadá srdeční sval a klouby
• bičenka poševní - napadá pohlavní orgány
• lamblie střevní
  • 8 bičíků a adhezivní disk
  • v tenkém střevě člověka
  • při silné invazi způsobí střevní potíže (nakaženo cca 1% lidí)
  • přenos cystami ve vodě, takže se můžeme převážně nakazit znečištěnou vodou
  • objevena 1859 Dušanem Lamblem

kořenonožci

měňavky

• výskyt ve vodě
• panožky - pohyb a získávání potravy
• fagocytóza, trávicí vakoula
• živí se bakteriemi, řasami a jinými prvoky, někteří parazité (střeva - úplavice (měňavka úplavičná))
• rozmnožuje se nepohlavním dělením

výtrusovci

• parazité uvnitř buněk člověka a zvířat
• proniknou do buňky apikálním komplexem - přinutí buňku aby jej pustila dovnitř
• Zimnička/Krvinkovka (Plasmodium) - malárie přenášena krevsajícím hmyzem. Zimnička se z trávicího traktu hmyzu přenáší do jeho sliznich žláz, ze kterých se dostanou do našeho systému.
  • Afrika, Jižní Asie a Jižní Amerika
• kokcídie jaterní - způsobuje kokcidiózu
• toxoplasma gondii - permanentní nakažení (cysty), příznaky podobné chřipce. V myších způsobí že jsou třeba přitahovány pachem kočky.

nálevníci

• žijí ve znečištěných stojatých vodách (ale vodu čistí)
• živí se bakteriemi a úlomky rostlin
• v nepříznivých podmínkách (vyschnutí vody) vytváří klidové stadium = Cystu
• potravu přijímání buněčnými ústy, nestrávené zbytky vylučují bunecnou řítí
• rozmnožuje se
  1. pohlavně: spájením (spojí se přes buněčná ústa a vymění si genetickou informaci a pak se odpojí)
  2. nepohlavně: dělením
     (jaderný dimorfismus, mikronukleus a makronukleus)
• zástupci:
  1. kožovec rybí - zabíjí ryby
  2. slávinka
  3. Vířenka
  4. plazivenka obecná
  5. mrskavka modrá

žahavci

• medúzy, korály, sasanky
• jednoduché mnohobuněčné organismy
• vodní živočichové
• dravý způsob života

stavba těla

• tělo tvořeno z dvou vrstev buněk (diblastica)
  1. Vnější vrstva - trávicí buňky (entoderm)
  2. Vnější vrstva - krycí buňky, svalové buňky (pohyb ramen) a žahavé buňky (žahavá tekutina - obrana útok) (ektoderm)
  3. mezi vrstvami mezoglea
     části těla:
• nožní terč - připevňuje nezmara k podkladu
• trávicí dutina (láčka) - slouží k trávení kořisti
• ramena - lapají po kořisti, nesou žahavé buňky
  souměrnost těla: paprsčitá (radiální)
  
• cnidocyt - žahavá buňka

dýchání a trávení

• žahavci dýchání celým povrchem těla
• kořisti omráčí rameny se žhahavými buňkami --> ústním otvorem pohltí --> v trávicí dutině (láčce) stráví --> nestravitelné zbytky vyloučí zpět ústním otvorem

reakce na podněty a rozmnožování

• reakce na podněty a pohyb zajišťuje nervová soustava

• základem nervové soustavy je nervová buňka

• typ nervové soustavy - rozptýlený (různé rozptýlené neurony)

• smysly: světločivné a hmatové buňky

• nezmaři (žahavec tady u nás v CZ) se mohou rozmnožovat pohlavně i nepohlavně

  1. nepohlavní - poučení (z jedince vyrůstá z pupene nový)
  2. pohlavní - nezmar vytváří pohlavní buňky (spermie i vajíčka - hermafrodit)
  • splynutím pohlavních buněk (oplození) --> nový jedinec

zástupci žahavců

1. polypovci
2. medúzy
3. sasanky
4. koráli (ano tohle je gramaticky správně)

02.10.2026

Polipovci

• v jejich životě přisedlé stádium (že se moc nehýbou, sedí)
• neovlivněny stárnutím (nemají problém jakk my s telomery v DNA)
• u nás ve sladké vodě - nezmaři (nezmar zelený a hnědý)
• v mořské vodě - měchýřovka portugalská (silný jed, může zabít, žahavá ramena mají až 10m)
  • orientuje se pomocí magnetického pole, dokáže urazit tisíce kilometrů

medúzy

• tělo má útvar zvonu s mnoha rameny

• ústní otvor na spodu zvonu

• mezi vrstvami buněk rosolovitá hmota

• talířovka ušatá - Středozemní, může bolestivě popálit

• medúzka sladkovodní - vzácně také u nás

• čtyřhranka - smrtelně jedovatá, břehy Austrálie
  

sasanky

• přisedlé mořské organismy

• mnoho žahavých ramen

• některé žijí v symbióze s klauny očkatými nebo raky poustevníky (sasanka poskytuje bezpečí, klaun čistí sasanku vyzobáváním)

• sasanka hnědá - středozemní moře

• sasanka koňská - evropské břehy

koráli

• přisedlé mořské organismy

• kolem svých těl vytváří vápenaté schránky

  • vznikají korálové útesy (Velký Bariérový Útes) a korálové útesy atoly

• žijí pouze v čistých a teplých mořích (ohrožené)

• korál červený - vyrábějí se šperky

• rohovitka - vějířovité schránky

• větevník mozkový - připomíná lidský mozek

Porifera - mořské houby

• žijí ve vodě, zejména v moři
• tělo bez souměrnosti
• larva plave, a pak se usadí a zbytek života žije přisedle
• nemá tkáně, ale má řadu specializovaných buněk
• buňky uspořádány v ektodermu (kryjou povrch) a entodermu
  • diblastica (dvouvrstvevní živočichové)
  • mezi ektodermem a entodermem je rosolovitá mezoglea
• tělo tvoří pohárek s póry (=ostie) cerveně
• přes ostie nasávají vodu do dutiny (=spongocel) modře
• voda vypuzována vyvrhovacím otvorem (=osculum) zeleně
  

buňky:

1. Pinakocyty: krycí a výstelkové buňky, tvoří ektoderm
2. Choanocyty: límečkovité buňky s bičíkem, které vytvářejí epitel (=vrstva buněk s nějakou funkcí) entoderm, posouvání vodu v pórech
3. Amoebocyty: doprava potravy a zplodin metabolismu
4. Skleroblasty: vytváří sklerity = spikuly = jehlice z SiO2, CaCO3
5. Spongoblasty: produkce sponginu (rohovitá pružná hmota podobná kolagenu)
6. Archeocyty: jsou to regenerační buňky, ale i pohlavní buňky při pohlavním rozmnožování

mají více tělních typů:

1. Ascon - nejjednodušší, rovné kanálky, choanocyty jen v spongocoealu, je to ten na obrázku.
2. Sycon - choanocyty v kanálcích, kanálky rozšířené do komůrek (prakticky v těch kanálcích jsou takové prohlubeniny)
3. Leucon - mohutná, zesílená stěna s kanálky které tvoří hustou propletenou síť, velmi efektivní youy (rekord Leucandra na 1kg přefiltruje 24000 litrů vody za den)